
Velkomoravská řiši
Morava (latinsky Moravia, německy Mähren, polsky Morawy) je jedna ze tří historických zemí České republiky. V minulosti tvořila centrum rozlehlé středoevropské říše, byť většinou ve vazalském postavení vůči Frankům, a vedle Bulharské říše a Kyjevské Rusi jeden z nejstarších slovanských států – Velkomoravskou říši (latinsky Moravia Magna). Za panování knížete Rostislava
(846–870) se Morava stala kolébkou slovanské vzdělanosti, kultury a
křesťanství. Územní rozsah a mocenské začlenění Moravy se opakovaně
výrazně měnilo. V druhé polovině 9. století velkomoravský vládce Svatopluk I. (871–894) učinil podle tzv. Kristiánovy legendy Bořivoje I. historicky prvním (doloženým) knížetem Čech.
Začátkem 10. století se říše za dosud neobjasněných okolností rozpadla a
po jejím zániku přestala být Morava ohniskem státu, zcela svébytný
politický subjekt s centrem na jejím území poté již nevznikl.[3] V 10. století se Morava stala součástí území ovládaného Přemyslovci.
Od té doby až dodnes zůstávají politické osudy Moravy a Čech většinou
spojeny, i když obě země měly ve středověku a raném novověku poměrně
velkou míru autonomie a mnohokrát spolu jejich politické elity i
válčily.Do roku 1918 spadala Morava pod Předlitavsko – součást Rakouska-Uherska, předtím byla součástí Rakouského císařství, předtím Svaté říše římské a dalších státních útvarů včetně Velkomoravské říše, dále od roku 1348 byla i jednou ze zemí Koruny české (úřady společné pro Čechy a Moravu existovaly až do poloviny 18. století). Název země je odvozen od řeky Moravy („krajina kolem řeky Moravy“), jejíž jméno je předslovanského původu s významem voda, močál.[4] https://www.google.cz/#newwindow=1&q=morava
Moravská REVA
