Kongresové centrum Praha má velmi bohatou a pestrou historii. Podívejte
se, jak se rodila tato pompézní budova a jak se postupně mění její tvář.
Usnesením předsednictva vlády ze dne 27. 2. 1975 byla schválena výstavba
nové budovy s mnohostranným společenským posláním celostátního významu.
Investiční záměr byl vydán dne 12. 5. 1975. Projektové úkoly za účinné
technické pomoci generálního projektanta VPÚ Praha byly prvním
dokumentem, který určoval účel a rozsah celé stavby ve všech
souvislostech včetně časového plánu a nákladů stavby. Ukázalo se, že
má-li plánované kulturní zařízení splnit předpokládané funkce, bude
nezbytné, aby souběžně byly realizovány i podmiňující stavby. Dohromady
s hlavním objektem PK tvořící soubor 5 samostatných staveb:
1. stavba = Úprava území předmostí Pankrác.
2. stavba = Hlavní budova se vším vybavením a příslušenstvím.
3. stavba = Dopravní řešení předmostí Pankráce.
4. stavba = Dálkové podzemní vedení v Praze 4 (kanalizační větev, přívody elektrického vedení, kabelové a ostatní slaboproudé propojení).
5. stavba = Přivaděč plynu včetně regulační stanice.
Návrhy projektových úkolů se staly předmětem náročných jednání a posuzování. Na projektový úkol byla zpracována expertiza, v níž přední českoslovenští odborníci sedmnácti profesí vyjádřili připomínky. Projektové úkoly byly schváleny VHMP, generálním ředitelstvím, dne 3. 3. 1976.
1976–1981
Psal se rok 1976 a právě byla zahájena výstavba neofunkcionalistické
budovy Kongresového centra Praha, tehdejšího Paláce kultury. Autorský
kolektiv tvořili architekti Jaroslav Mayer, Vladimír Ustohal, Antonín
Vaněk a Josef Karlík. Budova byla dokončena roku 1981 jako jedno z
největších a nejmodernějších společenských center Evropy. Slavnostně
bylo poté otevřeno 2. dubna 1981 za účasti tehdejšího prezidenta.
Přečtěte si také velmi zajímavý a poutavý rozhovor s Ing. arch. Josefem Karlíkem, jedním ze čtveřice autorů budovy Kongresového centra Praha.
1989
Od revolučního roku 1989 se Kongresové centrum Praha stalo uznávaným místem, kde se organizuje mnoho velkých mezinárodních kongresů a konferencí a zároveň nepřeberné množství kulturních, společenských či sportovních akcí. Těsně po sametové revoluci v prosinci 1989 zde probíhala i jednání o složení první polistopadové vlády Československa.
1992–1995
Na podzim roku 1992 byla budova převedena do majetku hlavního města Prahy jako příspěvková organizace, která byla v roce 1995 transformována do nově založené akciové společnosti Kongresové centrum Praha. V současné době je Kongresové centrum Praha akciovou společností, ve které je majoritním vlastníkem Ministerstvo financí a minoritním hlavní město Praha.
Rekonstrukce
Historie 1975:

1. stavba = Úprava území předmostí Pankrác.
2. stavba = Hlavní budova se vším vybavením a příslušenstvím.
3. stavba = Dopravní řešení předmostí Pankráce.
4. stavba = Dálkové podzemní vedení v Praze 4 (kanalizační větev, přívody elektrického vedení, kabelové a ostatní slaboproudé propojení).
5. stavba = Přivaděč plynu včetně regulační stanice.
Návrhy projektových úkolů se staly předmětem náročných jednání a posuzování. Na projektový úkol byla zpracována expertiza, v níž přední českoslovenští odborníci sedmnácti profesí vyjádřili připomínky. Projektové úkoly byly schváleny VHMP, generálním ředitelstvím, dne 3. 3. 1976.
1976–1981

Přečtěte si také velmi zajímavý a poutavý rozhovor s Ing. arch. Josefem Karlíkem, jedním ze čtveřice autorů budovy Kongresového centra Praha.
1989
Od revolučního roku 1989 se Kongresové centrum Praha stalo uznávaným místem, kde se organizuje mnoho velkých mezinárodních kongresů a konferencí a zároveň nepřeberné množství kulturních, společenských či sportovních akcí. Těsně po sametové revoluci v prosinci 1989 zde probíhala i jednání o složení první polistopadové vlády Československa.
1992–1995
Na podzim roku 1992 byla budova převedena do majetku hlavního města Prahy jako příspěvková organizace, která byla v roce 1995 transformována do nově založené akciové společnosti Kongresové centrum Praha. V současné době je Kongresové centrum Praha akciovou společností, ve které je majoritním vlastníkem Ministerstvo financí a minoritním hlavní město Praha.